Na Jindřišskou věž (anglicky Henry’s Tower) mě zlákala výstava fotografií s názvem Všechny krásy Prahy. Své nejpovedenější fotografie tady vystavovali a následně v charitativní aukci dražili například Klára Hášová, Peter Čech, Petra Skůpová a další. Výtěžek z dražby putoval na konto organizace Nedoklubko. Některé fotky můžete vidět na Instagramu Praha|má, kde je se svolením autorů pravidelně sdílím.
Výtahem na vyhlídku
V Praze je hodně historických věží. Tahle je zatím jediná, o které vím, že se téměř až na její vrchol můžete dostat pohodlně výtahem. Píšu téměř, protože od výtahu je potřeba ještě zdolat několik točitých schodů. Ti z vás, kteří jsou sportovně založení, si můžou všechna patra vyběhnout pěkně po schodech.
Nacházím se v podkroví a pomalu přecházím po zátěžovém koberci, na kterém jsou uprostřed ještě další dva menší koberce. Konstrukce střechy věže plní místnost příjemnou vůní starého dřeva. Do výšky 60 m doléhá jen slabý šum z jinak rušné ulice. Z oken umístěných po stranách v malých věžičkách, které je možné otevřít, pozoruji lidi a tramvaje pode mnou. Hned v sousedství je budova Národní banky a za ní na horizontu Pražský hrad. Hezký výhled je do ulice Jindřišská směrem na Václavák a na druhou stranu k vrchu Vítkov, Hlavnímu nádraží a na Žižkov.
Další nespornou výhodou kromě výtahu je, že jsem se tady o místo nemusel přetlačovat s turisty jako na věžích Karlova mostu nebo na Staromáku. Za 10 Kč jsem si pustil zvonkohru a vychutnával příjemnou atmosféru doplněnou o krátkou jarní bouřku, po které se objevila duha.
8 pater
Z vyhlídky se vydávám dolů a procházím okolo restaurace Zvonice, která zabírá 8. a 7. patro. O ní vám moc neřeknu, protože jsem v ní ještě nebyl. Tak třeba příště. Každopádně se zastavuji v 6. patře, které se věnuje historii věže. V 5. patře jsou záchody.
Další zastávkou je 4. patro, ve kterém se nachází Muzeum pražských věží. V prosklených tubusech obdivuji krásně nasvícené a do detailu propracované zmenšeniny pražských věží a Pražského hradu. O patro níže je galerie, ve které se pravidelně konají nejrůznější výstavy. Zbývající patra jsou věnována milovníkům Whisky.
Historie věže
Historií vás nechci moc zatěžovat, určitě se o ní dočtete více třeba na Wikipedii. Tak to vezmu stručně v bodech:
- Původně byla Jindřišská věž zvonicí kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty, který se nachází opodál a byla postavená roku 1472–1476 v gotickém slohu s dřevěnou střechou a břidlicovou krytinou.
- Věž byla několikrát poničena v důsledků různých bitev nebo přírodních živlů. V rozmezí let 1876–1879 prošla důkladnou obnovou a neogotickou přestavbou podle návrhu Josefa Mockera.
- V 70. letech se věž dočkala rekonstrukce a poslední úpravy jsou z roku 2001, kdy došlo k úpravám vyhlídky, vestavbě jednotlivých pater a výtahu.
- Zvony: Maria – r. 1518, 723 kg, Jindřich – r. 1680 (přelitý 1804), 3 350 kg, Dominik – r. 1850, 1 000 kg.
Spojení, cena a otevírací doba
Podél věže vede páteřní tramvajová trať směrem na Václavské náměstí a zastávka Jindřišská se téměř dotýká samotné věže. Z metra C Hlavní nádraží je to potom 10minutová procházka a pro motoristy poslouží parkoviště na Senovážném náměstí.
Vstupné je pro dospělé 190 Kč v době, kdy píšu tento článek. Otevírací doba je od 10:00–19:00 s výjimkou restaurace, která je do 24:00.
Zdroje: wikipedia.org
jindrisskavez.cz
